sobota 22. února 2014

Jak souvisí průběžný důchodový systém s porodností

Podle profesora Vostatka (VŠE Praha) NIJAK. Nijak? Opravdu nijak? Nedělá si z nás pan profesor legraci? Jak je možné, že může inteligentní člověk něco takového vůbec říct? V podstatě se jedná o mediální zkratku, ale s racionálním základem. Pokusím se v následujících odstavečcích vysvětlit proč.
Standardní, nejhloupější argumentace je, že na důchod si všichni platíme své sociální pojištění (+část platí samozřejmě zaměstnavatel). Chytřejší z nás ví, že je to nesmysl, protože se peníze nikde nehromadí (neexistuje žádný důchodový fond) a tedy, že ti co v současnosti pracují, platí těm co jsou aktuálně v důchodě. Z toho už je jen kousek k obecné zkratce, že čím bude méně zaměstnanců, tak tím bude méně peněz na důchody.
Takže se pan profesor zbláznil, resp. je již naprosto senilní? Nikoliv. Problém je v tom, že lidé jsou zakořeněni v představě, že peníze na důchody musí být hrazeny pouze ze mzdových nákladů. Což samozřejmě není pravda a první kdo nám toto vysvětlil byl předseda vlády Nečas a ministr Kalousek, když prohlásili, že na transformaci důchodového systému budou použity peníze ze zvýšení sazby DPH. No jasně, takže počet zaměstnanců a důchodový systém spolu vlastně nesouvisí. Ale s čím vlastně souvisí? S efektivitou ekonomiky.... jasně, takže vlastně zmínkami o nízké porodnosti (demografickém vývoji) nás ohlupují jen pravicoví politici? Ne tak docela, protože jeden pracující zřejmě neuživí milion důchodců, stejně tak ani jeden nezaměstnaný neuživí dokonce ani sebe.
Efektivita ekonomiky roste pozvolna (pokud neklesá díky korupci, byrokracii apod.), takže je zřejmé, že i když zcela rezignujeme na udržení existence českého národa, tak je potřeba, aby:
  1. pokles obyvatelstva byl v nejhorším případě pozvolný
  2. stát podporoval v reprodukci tu část obyvatelstva, která je schopna do budoucna zvyšovat efektivitu ekonomiky (realita viz můj příspěvek "Státní rozvrat reprodukce společnosti")
  3. v případě selhání bodu 2, podporoval imigraci obyvatel, kteří jsou kulturnější než je průměrný obyvatel našeho státu

Zdroje:

  1. http://www.ceskatelevize.cz/specialy/hydepark/30.1.2014/

Rizika následujících deseti let

10 nejpravděpodobnějších (a nejzávažnějších) rizik pro následujících deset let:
  1. Vážná příjmová nerovnováha
  2. Chronická fiskální nerovnováha
  3. Emise skleníkových plynů
  4. Krize v dodávkách pitné vody
  5. Selhání při adaptování se na změny klimatu
  6. Extrémní nerovnováha v cenách energií a potravin
  7. Nedostatek zásob potravin
  8. Selhání mezinárodní politiky
  9. Chronická nerovnováha pracovního trhu
  10. Nezvládnutí stárnutí populace
-- podle světového ekonomického fóra v Davosu

Zdroje:

  1. http://www3.weforum.org/docs/WEF_GlobalRisks_Report_2013.pdf