Československý průmysl byl znárodněn již v roce 1945. V roce 1946 se konaly parlamentní volby, ve kterých zvítězili komunisté (i přesto, že na Slovensku drtivě prohráli) a s 38% se stali nejsilnější stranou. Vytvořená vláda byla tvořena: komunisty, národními socialisty, lidovci, slovenskými demokraty a sociálním demokraty. Ve vládě byly zastoupeny všechny parlamentní strany vyjma dvou slovenských, které měly ale pouze 5 poslanců.
K 1. listopadu 1946 byli odsunuti sudetští Němci a Maďaři (částečně) a jejich majetek byl zabaven a znárodněn. Člověk by řekl, že s konfiskací majetku sudetských Němců, Maďarů a kolaborantů by mohlo znárodňování za III. republiky skončit. Ukázalo se, ale že ještě existovaly velké majetky, které nebyly v rukou chamtivých budovatelů socialismu. Naneštěstí tyto majetky drželi vlastenci, odpůrci fašismu, podporovatelé exilové vlády, dobří hospodáři a vlastníci. Jeden z těchto majetků byl obzvláště rozsáhlý a byl rudým hadrem pro tvořící se Národní frontu. Musel být proto přijat speciální zákon, který v zájmu budování socialismu tento majetek zabavoval. Tomuto zákonu se říká Lex Schwarzenberg.
Zákon č. 143/1947 Sb., k 13. srpnu 1947
Nebylo možné využít tzv. Benešových dekretů, i když při projednávání zákona bylo upozorňováno na přihlášení se Adolfa Schwarzenberga k německé národnosti v roce 1930. "Pádným argumentem" byla rovněž spolupráce Schwarzenbergů se Zikmundem Lucemburským proti jihočeským husitům. Zřejmě tyto důvody nebyly dostatečné a proto musel být schválen speciální zákon, tzv. Lex Schwarzenberg.Z tohoto pohledu se zdá, že stanovení února 1948 jako rozhodného data pro vrácení, či nevrácení ukradeného majetku mělo hlubší smysl. Jeví se mi jako pravděpodobné, že se jednalo o kompromisní řešení mezi disidenty a exulanty, jejichž rodiny měly v Československu často ukradený majetek a mezi komunisty (a StB-áky), kteří se chtěli ke státnímu majetku snadno dostat. Posunu k roku 1945 bránila zřejmě nejen hrabivost postbolševiků, ale rovněž obecný strach z možnosti prolomení Benešových dekretů, což by hlavně v pohraničí (, ale nejen tam - např. Brně, Jihlavě, Olomouci, kde byla silná německá komunita) mělo nedozírné následky.
Zdroje:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Lex_Schwarzenberghttp://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensko
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ceskoslovensk%C3%A9_parlamentn%C3%AD_volby_1946
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kolektivizace_v_%C4%8Ceskoslovensku
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sudet%C5%A1t%C3%AD_N%C4%9Bmci
